Je večer (noc) v parku. Kdos utíká. Ne kdosi - Buffy. Utíká. Náhle Buffy zakopne a spadne. Přiblíží se k ní démon. Nemá pusu, sem tam ten růžek či šupina a ocas. Barva - bílá. Buffy se usměje a srazí jej kopem k zemi.
Vytáhne nůž a řekne: "Vy démoni nemůžete odolat, když někdo zakopne."
Chystá se démona probodnout, když v tom se tam objeví druhý démon, vykopne jí nůž z ruky (ten zas chytí první démon) a začne se s ní prát. Náhle jsou oba dva za sebou, když v tom se první sehne a na Buffy letí nůž. Buffy stačí uhnout a ještě jej zachytit v letu. První z démonu se na ní vrhá - to ovšem neměl dělat - za chvíli leží na stole v parku a Buffy mu vráží nůž do srdce. Druhý zdrhne. "Jeden vyřízený, druhý pryč," okomentuje Buffy stav zápasu.
Náhle se jí vpije nějaká kapalina do levého hřbetu ruky. Je to krev démona - taková fluorescenční modrá barva (asi jako když vstoupíte s bílým trikem pod UV lampu).
Buffy s Will vcházejí do knihovny. "Takže ten strupatý uprchl?" zeptá se Will.
"Strupatý démon dvě uprchl," odpovídá jí Buffy. "Strupatý démon jedna - fajfka ve sloupci zabito."
"Nelíbí se mi, jak nemají pusy. To mě zneklidňuje," prohlásí Willow.
"Žádný pusy, žádný zuby," doplňuje ji Buffy. "Pokud je nemají někde jinde," dodá s mírným znechucením. Usedají ke stolu, kde již sedí Oz a Alex.
Vchází Giles. "Dobré jitro," praví. "Zkoumáme starostův... eh... nadcházející povýšení."
"Je to strhující věc," ironicky podotkne Oz.
"Co o tom víme?" zeptá se Buffy.
"Co nevíme," odpoví jí Alex. "Tak Gilesi", dodává s úšklebkem.
"Na základě jistého termínu dne ukončení školy," začne Giles, "a skutečnosti, že starosta je nezranitelný, odkazy..."
"Je to posedlost odkazy," přeruší jej Alex.
"...a vyloučil jsem několik dalších možností," pokračuje Giles. "Není to rituální stažení démona Azarase, ani ..." Zarazí se, neboť na něj všichni koukají velmi upřeně. Giles rezignuje: "Netuším co se stane."
"To byl antiklimax," přidá si Oz.
"Vy nic nevíte?," optá se Buffy. "Operace Faith Angel je na nic?"
"Ne, ne, ne, ne, ne," rychle spustí Giles. "Když nic jiného, Angelova šaráda naplno odhalila Fathinu zradu." Buffy se během toho škrábe na levé ruce (tam, kde se jí vpila krev démona). "A ta informace o povýšení je užitečná. Jen si to potřebuji srovnat."
Do knihovny vchází rychlým krokem Wesley.
"Omlouvám se, jdu pozdě," praví. "Úřední záležitosti rady. Pan Gilesi hovořil jste?"
"Jen jsem informoval Buffy o pokroku při pátrání o povýšení," odpoví mu Giles.
"Ah, a co vám zabralo zbytek času?" optá se ho výsměšným tónem Wesley.
"Tuše
(pro vysvětlení - slovník cizích slov říká, že Tuš je hovorově krátká slavnostní fanfára při různých příležitostech. Takže to asi má znamenat, že Giles říkal slavnostní fanfáry). Jistě, moje práce je neoficiální," říká sklesle.
"Ale jsem si jistý, že vy se zdroji rady, které máte k dispozici, k tomu něco dodáte." S těmito slovy usedá ke stolu.
"No," začíná Wesley. "Mohu vám teď s jistotou říci, že démon Azaras v tom nějak..."
Po těchto slovech se všichni nepozorovatelé rychle vyklidí ven. "...nefiguruje," dokončuje svoji větu Wesley. "Určitě brzy zjistíme víc," volá na ně a usedá ke stolu.
"Démon Azaras?" zeptá se ironicky Giles.
Na chodbě se Willow ptá Buffy: "Mluvila si teď s Angelem?"
"Ani ne," řekne jí Buffy. "Vidět ho zlého, byť jen na oko. A s Faith."
"Jenom ji políbil pro větší úspěch," utěšuje ji Will a odemyká si skříňku.
"Já vím. Byla to zábava," říká Buffy nijak nadšeným hlasem. "Ale možná nebyla, možná ho to ani nelákalo. Kdybych si tak byla jistá."
"Jako vždycky radím ti, zeptej se."
"A on by mi to řekl."
Začínají se k nim a k Alexovi, který je hned vedle, blížit esa basketbalového týmu. Alex začíná svoji ironii o tom, že: "Hogan Martin si myslí, že je super. Jako bysme ho měli uctívat, protože trefil míč do koše."
Hogan ho pozdraví, dokonce i jménem, z čehož je Alex na vrcholu blaha. Hogan i Percy pozdraví Willow. Percy se omlouvá Willow: "A hele, nemůžu dnes večer na doučování, neuděláme to v páté hodině?"
"Jasně," odpoví mu Willow. "Přečetl's ukázku?"
"Většinu."
"Percy," kárá ho Will.
"Dočtu to u oběda," prosí Percy.
"To je můj malý bojovník," pochválí jej Willow.
"Nechápu, co s ním děláš," říká Hogan. "Slyšel jsem ho dokončit i větu. Měla docela smysl." S těmito slovy odchází. "Sleduj zápas, jo," řekne ji Percy a mizí.
"Půjdeš na zápas," zeptá se udivená Buffy. "Ty máš ráda basketbal?"
"To ani ne," odpovídá jí Willow. "Ale opravdu mě začíná bavit. Zvlášť teď, co hrajeme v soutěži, je to tak vzrušující. Škoda, že jsi na hlídce, protože jdeme všichni, Oz, Alex, všichni," dodává pobaveně a opouští Buffy.
"Fajn, všichni co nejsou zrovna Buffy," dodává pro sebe Buffy ironicky a stále si škrábe ruku. Už si toho dokonce i všimne.
U Giles v kanceláři. "Ty jsi sáhla na toho démona?" ptá se Giles Buffy čte cosi v nějaké knize.
"Slušně sáhla," odpovídá mu Buffy a dívá se na svoji ruku pod velkou lupou. "Ne neslušně. Jenže teď to šíleně svědí. No nic," povzdechne si a odstrčí lupu, "další problém pro hodné lidi z kosmetiku."
"Je to ten dotyčný démon," optá ji Giles a ukáže jí knize obrázek démona.
"V nechutné podobě."
"Ihm," řekne pro sebe Giles a čte dál.
"Co?" zeptá se Buffy.
"Prý to může nakazit," odpoví jí Giles.
"Nakazit?" ptá se Buffy. Giles nic a jen si čte.
"Nakazit?" ptá se Buffy důrazněji. Giles stále nic.
"Gilesi!" Giles mírně zareaguje. "Nakazit?"
"Ah, nakazit svého hostitele rysem démona. Tak to tu stojí," odpoví jí neurčitě Giles.
Buffy není spokojená a bere mu knihu. "Rysem démona? Myslíte jeho částí?" ptá se Buffy.
"Pro tvou ruku existuje celá řada vysvětlení," snaží se ji uklidnit Giles. "Podráždění může vyvolat nová aviváž, v každém případě ti radím nepátrat po tom démonovi, který utekl. Minimalizuje to tvoje zasažení."
"Část démona," pronese Buffy nejistě, "doufám, že to není vnější část."
Venku před školou jsou roztleskávačky a vykřikují: "H O G A N - Náš Hogan. Dík Hogane." Prostě taková divná americká zábava. Na tuto srandu se dívá i Buffy a kolektiv.
"Zdá se mi to, nebo je to fakt blbý?" ptá se Buffy.
"Normálně mě blbosti baví," prohlásí Oz, "ale tohle je fakt blbé."
Willow odcituje článek ze školních novin s tím, že: 'pseudoprostitutky vytáčejí muže do sexuálního šílenství, to se pak přetaví do bezduché sportovní soutěživosti'. "Školní noviny teď působí depresivně," poznamená nakonec Willow. "Všimli jste si toho?"
"Já nevím, čtu jen nekrology," prohlásí Oz.
Buffy si mezitím osahává hlavu, což se zdá Willow trochu divné, a tak se ji na to zeptá.
"Nic," odpoví jí Buffy. "Pátrám po rohách."
Willow ji zase uklidňuje v tom, že Giles nemá pravdu, že se stane démonem, protože je pod hrozným tlakem (starostovo povýšení, Faith apod.), podle Willow 'nepodává nejlepší výkony'.
"A co když má pravdu," odporuje jí Buffy. "Najednou mi naroste část démona a ani nevíme, co to bude. Můžou to být drápy nebo šupiny ... Co?" zarazí se, neboť se na ní Willow tak trochu divně dívá.
"Byl ten démon kluk?" optá se ji Willow.
Zase jsou tu roztleskávačky, a Alex je hodnotí slovy 'opravdu je velmi dobrý' (na to, že před chvílí byly 'podřadné bytosti').
"Mají slušnou výslovnost," poznamená Oz.
Alex říká Ozovi, že nechápe, proč mrhal časem na Cordelii, když je všude tolik krásných žen. Vzápětí se ovšem rozčiluje, když vidí, jak se Wesley divá na Cordelii očima 'Pierce Brosnana'!!!!. "Si složitej člověk, co," řekne mu Oz.
A zase u Buffy a Will. "Jenže já mám strach, Will," říká Buffy. "Je ve mně netvor a já nevím kde, nemůžu ho zastavit. Co když mě to změní (slyšíme křik roztleskávaček, vyhlašující Percyho), nemyslím jen svůj vzhled, najednou bych mohla být úplně někým jiným...(roztleskávačky dokončují Percyho)" Willow zajásá.
"Promiň, říkali Percyho a já mu musím projevit podporu," omlouvá se Willow. "Ale slyšela jsem cos říkala, opravdu, a taky bych se bála, ale určitě to bude zase dobrý."
Večer, Buffy je na hlídce a prochází se po ulicích. Zastaví se u stromu, vytáhne pudřenku, a dívá se do zrcadla, kde vidí jen sebe a strom, zda jí nerostou šupiny nebo rohy. Uklidí pudřenku, otočí se a trochu se lekne - je tam Angel. "Promiň," omluví se Angel.
"To je dobrý," řekne Buffy, "neviděla jsem tě, to znamená, že tady jsi. Proč jsi přišel?"
"Je nebezpečná doba, Faith..."
"Jo, Faith," prohlásí nenadšeným hlasem Buffy a vykročí kupředu po chodníku. "Teda, Faith, co mi o ní řekneš?"
"Chci mít jistotu, že jsi v pořádku, v bezpečí."
"To že jsi tady znamená, že je Faith nablízku? Ochraňuješ mě tím, že mě sleduješ, nebo sleduje ji?"
"Sleduji tebe, něco tě trápí."
"Spousta věcí... Nejčerstvěji je to jeden démon, no, vlastně dva. Na jednoho jsem sáhla, a teď mám dostat strupovitost, nebo ocasovitost."
"Mluvíš o rysu démona?"
"Dál už to znáš."
"Z doslechu, ale to nic neznamená. Démoni často svoje schopnosti přehánějí."
"Démoní finta, třeba ne. Stejně budu pořád někde ve tmě, nebudu na zápase, s kamarády, kde by každý viděl mojí démoní část," prohlásí smutně a naštvaně Buffy.
Angel ji chytne za ruku a řekne: "Poslyš, nedovolím, aby se ti něco stalo. Ať se děje cokoliv zůstanu s tebou. Budu tě milovat, i když budeš pokrytá slizem." (
Stáhnout audio - 108 kB)
"Hezky mluvíš, až na ten konec."
Druhý den, ráno, ve škole. "Věřili byste, že přímo při siréně," prohlašuje nadšená Willow a usedá na gauč
(pozn.: Taky se vám zdá, že v Americe mají celkem hezky vybavené odpočinkové místnosti?). "Tři vítězný body," dodává.
"Byla to síla," doplňuje ji Oz.
"Jo, měl jsem dojem, že uděláš ten obličej," prohlašuje Alex.
"Cítil jsem, jak se blíží, nelžu," odpoví mu Oz.
"Nikdo neskáče tak hezky, jako Hogan Martin, je to vlastně, skokan," nadšeně pokračuje Willow ve svém oslavném tažení basketbalistů. Asi je vám jasné, že to vyhráli.
"Ale to mi nějak připomíná jeden druh žáby," začne Alex, "vzpomínáte ..." Je bohužel (pro nás, diváky) přerušen Willow s 'pšššš', neboť přichází Buffy
(a zase se nedozvím, co to bylo za žábu). Skupinka ztichne - nápadně. Takže to je tak nenápadné, jako transportéry u rádia Svobodné Evropa.
"Hmm, ticho," prohlásí po svém příchodu Buffy a usedá vedle Alexe. "Buď jsme prohráli, a nebo jsme vyhráli a vy nechcete jásat."
"Jo, nebyl to moc dobrej zápas," lže Willow (nijak přesvědčivě, je to holt čestná holka).
"Vysoký koše, vysoký lidi, tak o co jde," přidá si Alex.
"Nuda," shrne to Oz. Jenže, co čert nechtěl (nebo scénárista chtěl), slyší je Cordelie a spustí: "Nejste blázni, byla to neuvěřitelná hra, v životě jsem takhle neječela. Ještě mám na zádech obtisklý kolena." Všichni se na ní zadívají záhadný pohledem. "Z pyramidy," upřesňuje Cordelie a odchází za Alexe ke skupince 'děvčat'.
"Jo, ale hlídkování bylo jistě daleko lepší, protože je důležitý," snaží se zapříst rozhovor Will.
"Viděla jsem čtyřnohého démona," začne hned Buffy. Will se na ní dychtivě podívá typem a 'co dál?'. "Ale byl to jenom pes."
"Ohnivý?" spustí svoji fantazii na polovinu Oz.
"Obyčejný," zklame ho Buffy.
"Smůla," přisadí si Alex a podívá se za sebe na Cordelii, která se baví o ostatními o pyramidě.
"Jestlipak se už s Wesleyem líbali?" zeptá se v myšlenkách sám sebe Alex
(pozn. žlutě budou nyní myšlenky).
"To tě štve, co," odpoví mu Buffy.
"Co?" zeptá se ji nechápavě Alex.
"Cordelie s Wesleyem. Muchlání," odpoví mu Willow.
"Ty my čteš myšlenky," podiví se Alex.
Kamera se přiblíží k Buffy a takový ten zvuk blik, cvak příjem, prostě, asi jí něco došlo.
Buffy jde po chodbě, zamyšlená, takže nekouká na cestu. Náhle vrazí do nějakého profesora. "A, ouha. Dávej pozor, kam jdeš," říká jí profesor.
"Promiňte, pane Beachi, já jsem..." omlouvá se Buffy a odchází. Beach taky (každý opačným směrem).
"Studenti, kéž bychom se jich tak mohli všech zbavit," začne se mu honit hlavou. Kolem Buffy projde celkem nasupeně otylejší kluk, a Buffy slyší:
"Až já budu softwarový miliardář a vy jenom vyhrabaný mozky, kdo pak bude nula." Buffy se zadívá na nějakou holku a slyší:
"Tak si možná vezmu francouzštinu, přece nemůže být tak těžká, francouzštináři se ji taky učí. Idiotii." Zadívá se na skupinku kluků a slyší:
"Přísahám bůh, jednou mi ty kalhoty úplně spadnou."
Začne se usmívat. Náhle 'zaslechne' jednoho kluka:
"Buffy je tak krásná, no koukej, jaký má tělo." Zastaví se a začne se naparovat.
"Bože, hned bych ji přirazil ke skříňce a pak, hůů..." Tak tohle asi nečekala, protože nasupeně odchází. Podívá se ještě na jednoho kluka (to už neslyšíme) a jen vyjekne a zdrhá.
U Gilese v knihovně. "Tohle je ono, ten démoní rys?" ptá se Buffy Gilese, který si vybírá v polici knihu, přičemž Buffy mu stojí v cestě.
"Protože musím říct, že tohle je daleko lepší než ocas. Už takhle mám dost práce koupit si dobře padnoucí džíny."
"Buffy, uklidni se," říká jí Giles a konečně má prostor k tomu, aby si vzal knihu. "Nejsem přesvědčený, že to je pravé čtení myšlenek. Nejspíš si jen projektuješ nějaké vlastní..."
"Když jsem před chvílí přišla," přeruší ho Buffy, "pomyslel jste si, co to má za boty, kdyby jí módní žurnál poručil, přivázala by si na nohy kočky."
"Já...," začne Giles.
"Démoni jsou telepaté, měl jsem to vědět, když nepotřebují ústa." "Jistě, ti démoni jsou telepaté," spustí Giles.
"Já vím," přeruší ho Buffy, "právě jste to řekl. Proto nepotřebují ústa. A měl jste to vědět."
Giles je zaražený. "To je úžasný."
"Tohle se mi dělo na chodbě. Snyderovi se v hlavě zaseklo: 'Choď jako Egypťan.' A kluci v téhle škole jsou vážně narušení. Je to divný, ale Gilesi, přemýšlejte. Co všechno můžu dělat?"
"Může to být užitečné. Budeš předvídat každý protivníkův krok, obrátíš jeho plány proti němu."
"Mnohem víc než to," prohlásí Buffy nadšeně.
A jsme ve třídě. Buffy nadšeně vykřikne: "Žárlivost!"
"Buffy? Ano, výborně" řekne jí profesorka na angličtinu. Mezitím Alex nahlas zívá.
"Taky jsem to věděla," pomyslí si Nancy (typ - šprtka)
"Žárlivost je nepochybně nástroj, kterým Jago ničí žárlivce Othella," pokračuje profesorka, "ale jakou má motivaci? Jaký důvod udává Jago pro zkázu svého nadřízeného?"
"Kasio má mé místo. V Kanafasu získal úřad můj," pomyslí si prof.
"Přeskočili ho při povyšování," spustí Buffy. "Místo něj vybrali Kasia
(snad to dobře píšu). A mezi lidmi se říkalo, že Othello spal s jeho ženou."
"Buffy četla ukázku?" diví se Willow.
"Buffy porozuměla ukázce?"
"Kdy se to naučila," uvažuje Alex.
"Měl jsem se to taky naučit? Slečna Mariová je docela odvázaná"
"Já jsem chtěla říct Kasio. Nenávidím ji," honí se v hlavě Nancy. Buffy se na ní mile podívá.
"Nějaký další důvod," zeptá se sl. Mariová.
"Rasa," rychle vykřikne Nancy.
"Dobře Nancy, to nesmíme přehlédnout."
"Jak tady škemrají o učitelskou chválu jako holubi o starý chlebový kůrky," ironicky podotýká jakýsi kluk vedle Willow.
"Willow, kdo je ten kluk," zeptá se ji Buffy.
"To je Fredy Awerson [ajwrsn], píše důležitý úvodníky do školních novin," odpovídá jí Willow. "Je to cynik."
"Chlebový kůrky, to je hluboký. Měl bych si to zapsat," pokračuje Fredy.
"Působí ještě něco jiného?" ptá se dál profesorka.
"On si tak trochu přiznává, že jeho motivy jsou pochybné," začne opět Buffy. "Dělá to... dělá to... protože ho to příšerně baví, jakoby vlastně ani nebyl člověkem. Je temnou polovinou Othella."
Třída překvapeně zamručí
(znáte to, když řeknete něco, co by od vás nikdo nečekal, a ještě to má hlavu a patu).
"Buffy, opravdu, velmi bystré. Něco takového jsem napsala ve své disertaci."
"Já vím... Teda, souhlasím s tím. Viďte," řekne Buffy a mile se usměje typem 'já nic'.
"Ano, a nevysvětluje to Othellovu podivnou ochotu Jagovi uvěřit?" pokračuje profesorka. "Během okamžiku se vrhá na svou Desdemonu a uvěří, že mu byla nevěrná. Takoví jsme všichni. Mám v sobě své malé Jagy, kteří nám říkají, že naši manželé, přítelkyně, kdokoliv, nás vlastně nemilují. Nikdy nevidíme, co má vlastně ten druhý na srdci." Během této řeči se nám Buffy trochu zamračí a zamyslí.
U Angela. Angel jde k závěsu, který zajišťuje, že k němu nesvítí slunce. Náhle Buffy odhrne závěs tak, že jej málem spálí, a vejde dovnitř. "Ou, promiň. Promiň, že jdu ve dne. Zdrhla jsem ze školy a to bývá ve dne," řekne nervózně. Vůbec, je taková celá nervózní.
Pak začne, o tom, jak Angel dobře vypadá (mezitím si sedají na pohovku), Buffy začne něco plácat o Faith, jak byla dobrá kamarádka apod. Vůbec dělá neustále narážky na Faith. Mezitím se usilovně dívá Angelovi na mozek.
"Mě si nepřečteš," řekne najednou Angel.
"Jak si to..." diví se Buffy. "Proč ne?"
"Je to zrcadlo, myšlenky tam jsou, ale nevytvářejí odraz. Máš svůj rys démon."
"Jo, Giles neví jak dlouho to bude trvat. Ale jde to, trochu mě bolí hlava."
"Nemusíš to na mě zkoušet Buffy." Prostě Buffy chce po Angelovi, jaké to bylo s Faith, a on jí řekne, že takových, jako byla Faith už zažil.
"Žiji už hodně dlouho, Buffy a tohle mám za sebou. Takových holek jsem měl desítky, víc."
"Hra na pravdu je legrace," ironicky podotkne Buffy.
"Za 200 let jsem miloval jen jedinou osobu."
"Koho? Jsem to já? Jo?"
"Příště se prostě zeptej."
"Dobře."
"Buffy, opatrně s tou schopností. Věc která je silná, dobrá a přínosná je i bolestivá."
"Třeba jako nesmrtelnost?"
"Přesně tak, hrozně se jí toužím zbavit."
"Divný," podotkne Buffy.
"Jsem divnej kluk," odpoví jí na to Angel.
U Gilese v knihovně. Jsou tam všichni hl. hrdinové mimo Angela. "Čteš naše myšlenky?" diví se Alex. "Každý hnutí mysli a představu?"
"Všecičko," odpoví mu Buffy.
"Proboha," zděsí se Alex.
"Nechápu, jak to souvisí se mnou," podivuje se Cordelie. "Nechápu jak to souvisí se mnou," prohlásí Cordelie.
"Myslím, že je to skvělý, ne," přidává se do rozhovoru Willow, "Své ostatní schopnosti máš taky ráda."
"A bude legrace," doplňuje je Buffy, "viděla jsi na angličtině výraz Nancy?"
"Jo, chce být ze všech nejlepší. Bylo vidět, jak ji to ničí," prohlásí Willow a mezitím si myslí:
"Buffy už není ani člověk, jak se s ní můžu kamarádit, nepotřebuje mě."
"Ne, potřebuju," rychle prohlásí Buffy.
"Dobrá, o čem to teď mluvíš, protože teď z tebe jde příšerný strach," řekne Cordelie.
"Určitě existuje nějaký precedens," vloží se do rozhovoru Giles, "probádám to, pokusím se o to. Wesley, můžete mi pomoct?"
"Jistě," odpoví mu Wesley a pozorovatelé se dávají do tichého rozhovoru.
"Tvoří mě moje myšlenky," pomyslí si Oz.
"Jestli existují v Buffy, má všechno co jsem já. Stává se mnou. Přestávám existovat. Hm."
"Co budu dělat," ptá se Alex,
"myslím pořád jen na sex. Sex. Pomoc. Čtyřikrát pět je třicet, pětkrát šest je třicet dva. Nahý holky, nahý ženský, nahá Buffy. Aaa, přestaň!"
"Bože, Alexi. To je vše, na co myslíš?" zeptá se ho znechuceně Buffy.
"Vlastně jo," odpoví jí Alex. "Čau," řekne a zdrhá z knihovny. (
Stáhnout audio - 94 kB - Ang.)
"Alexandr právě něco demonstroval," začne Wesley. "Je možné, že všichni budete myslet na to, co nejmíň chcete, aby Buffy slyšela. Je to ovšem otázka duševní kázně."
"Má pravdu," přeruší ho Giles. "Taková ...(Giles dále pokračuje)"
"Podívej se na Cordelii," přikáže si Wesley.
"Ne, nedívej se na Cordelii, je to studentka." 
Buffy se začne na Wesleyho dívat uličnickým výrazem.
"Jsem nemravný, nemravný člověk," kárá se Wesley. "Omluvte mě," prohlásí a odchází do Gilesovy kanceláře.
"Jaký to je Buffy," optá se ji Willow.
"Nevím, teda je to trochu divný, ale... Prosím tě, ani na vteřinku si nemysli, že tě nepotřebuji, protože tě potřebuji. Je to jako by se otvírala dvířka od malých světů a já do nich mohla vstoupit."
"Už nikdo neexistuje," pomyslí si náhle Oz,
"Buffy je námi všemi. My myslíme, proto ona existuje."
"Tolik toho ví," začne Willow,
"ví co si myslí Oz, to já nikdy nevím, brzy ho bude znát líp než já."
"To si nemyslím," odpoví ji Buffy.
"Neubráním se tomu Buffy. Promiň, prostě nemůžu," řekne Willow a s těmi to slovy odejde.
"Jestli mě nepotřebujete, půjdu taky," řekne Oz a následuje Willow.
"Knížku přátelé a telepatie asi nikdy nenapíšu," smutně podotkne Buffy.
"No jo, kdypak můžu jít já?" optá se sama sebe Cordelie. "No jo, můžu už jít?" zeptá se.
"Promiň, neslyšíš mě tam myslet?" vynoří se z kanceláře Wesley. "Mohl bych jít na chodbu."
"Vy zůstaňte tady, rozbolela mě hlava," řekne Buffy a odchází na chodbu. (
Stáhnout audio - celý rozhovor -
1.část,
2.část - WinRAR např.
zde - 722 kB celkem) Na chodbě slyší změť myšlenek, tj. slyší radosti i problémy všech okolo.
Mezitím Giles provádí svůj "výzkum". V jedné knize najde to, co hledá. "Už se to stalo," řekne Wesleyemu, "nějakému muži v Ekvádoru. Nedávno."
"Spojíme se s ním?" optá se Wesley.
"To nepůjde. Nemůže komunikovat."
"Mrtvý?"
"Ne, je v naprosté izolaci. Schopnost nelze vypnout."
Zpátky k Buffy, která je ve školní jídelně u okýnka. Stále slyší hlasy, např.
"Nenávidím školu, jsem normální?"
Buffy jde se svým tácem skrz jídelnu a stále slyší hlasy, které jsou čím dál tím víc silnější. Začíná se jí dělat špatně. Náhle uslyší jeden velmi jasnou myšlenku:
"Zítra v tuhle dobu vás všechny zabiji!" Buffy spadne tác s jídlem (ohromný potlesk obecenstva jídelny). Začne zjišťovat, kdo to byl - tj. dotýká se lidí okolo (v myšlenkách slyší, jak se všichni diví, co to dělá). Hlasitost hlasů se zvyšuje a vůbec hlasů je příliš. Dává se ruce na uši, ale bez úspěchu. Omdlí.
Pohled očima Buffy na skupinu okolo sebe (všichni mimo Angela a Wesleyho). Je v parku u školy na trávníku.
"Myslím, že se probírá," pomyslí si Willow.
"Je mi zima," honí se hlavou Cordelii.
"Jak ti je," zeptá se Giles.
"Říkala jsem, ať s tebou nehýbaj, mohli by ti poškodit míchu," prohlásí Cordelie.
"Nic mi není," odpoví mu Buffy. "Ne, vážně, to je dobrý. Poslouchejte. V jídelně je nějaký vrah."
"Už léta vám říkám, že nás kuchařka oddělá tím svým ajntopfem
(= za 2.sv.války to byla polévka s masem příkrmem)," přidává se Alex, " Z čeho to jídlo vlastně je?"
"Někdo si pomyslel, řekl si: 'Zítra v tuhle dobu vás všechny zabiju.' Musím ho najít," pokračuje Buffy.
"Poznala si, čí to byl hlas?" zeptá si ji Giles.
"Ne," odpoví smutně Buffy.
"Mužský, ženský?" optá se Will.
"Já nevím, nezněl jako lidský, byl hrozně prosycený vztekem a bolesti," řekne a vydává se směrem ke škole. Náhle se opět vynoří hlasy myšlenek a Buffy nemá daleko k omdlení.
"Počkej," zarazí ji Giles.
"Ne, musím ho najít," oponuje mu Buffy.
"A myslel to vážně?" optá se Oz.
"Jo, kdo si na chvíli nepředstavil, jak to tady všechno vyřídí samopalem," dodá Alex. Skupina se na něj podívá divným pohledem. "Řekl jsem na chvíli," hájí se Alex.
"Poznám rozdíl. On, ona... ten člověk to myslel vážně, udělá to," řekne Buffy.
Opět začne slyšet hlasy:
'Vypadá tak unaveně' Giles;
'Pořád se nemůžu zahřát' Cordelie apod.
"Ticho," zakřičí Buffy. "Promiňte - jenom, nemohli byste myslet tak nahlas," požádá je hlasem nemajícím daleko k pláči.
"Buffy, měla bys jít domů. Odvezu tě," nabídne se Giles.
"Jo, dobře. Ne. Potřebuji, abyste se vrátili do jídelny, sepište seznam všech, kdo tam jsou. Do zítřejšího oběda musíme najít vraha."
"Napíšeme ti seznam všech studentů," řekne Willow.
"Jo, byla tam Nancy, z tý jde strach. A z učitelů pan Beach, přemýšlel jak se zbavit všech studentů..."
"Tak pojď," odvádí ji Giles.
"Nemůžu to zastavit," stěžuje si Buffy a drží se za hlavu. "Je to invaze do mý hlavy, jako by mi tu chodili nějací cizinci. Podívejte se, už ani nedokážu být s lidmi. A oni už raději nechtějí být se mnou. Ani vy."
"Omlouvám se, Buffy" řekne Giles. "Je to těžké pro nás všechny, hledám teď s Wesleyem způsob, jak ti pomoct."
"Bude to dobrý, ne? I když mě toho nikdy nezbavíte."
"Budeš v pořádku, slibuji.
Jestli to nepomine, tak zešílí."
V knihovně - Willow, Oz, Alex, Cordelie.
"Myslím, že máme úplně všechny, kdo byli v jídelně," říká Will. Porovná seznam s profily masových vrahů u FBI. Alex se nemůže vypořádat s tím, že je chce někdo postřílet.
"Jo, protože to se na amerických středních školách nedělá," poznamená Cordelie.
U Buffy. Buffy je v posteli. Její matka (Joyce) se o ní až moc stará - další polštář ("ani ho nepotřebuji"), další deku ("Mami, to je dobrý") atd. Buffy chce, aby si k ní Joyce sedla. Ta však nechce: "Já... musím jít prát."
"Proč si tak...," začne Buffy, ale náhle se zarazí. "Ty ses vyspala s Gilesem?" zeptá se ji. "Ty ses vyspala s Gilesem?" opakuje pro jistotu.
Joyce je viditelně nervózní: "To byl bonbón, byl jsme mladí." (epizoda
Band Candy)
"Na kapotě policejního auta?" pokračuje dál Buffy.
"Budu sedět dole, uleví se ti," odpoví jí na to Joyce.
"Dvakrát?" dodává nakonec Buffy. (
Stáhnout audio
Cz - 85 kB,
Ang. - 72 kB)
Zpět do školy. Z knihovny se stává detektivní doupě a z Willow velitel akce (v přeneseném slova smyslu). Zadává všem (Oz, Alex, Cordelie a sobě) úkoly - podle vzorových otázek mají najít vraha - z toho pak najdou vraha. Prostě, Willow je rozená vůdkyně.
Will vyslýchá Johnatana (zamlký kluk). "Fantazie jsou fajn, že jo, Johnatane," říká tónem, který silně hraničí se sexuálním harašením.
"Asi jo," říká Johnatan.
Prostě, pokračuje to o moci, fantazii atd. Johnatan to pochopí jako každý jiný pubertální kluk: "Chceš, abych ti věnoval pozornost?"
Hogan hází na koš a ptá se: "To je do ročenky?"
"Jo, profil osobnosti," odpoví mu Oz.
"Zopakuješ mi tu otázku?"
"Jasně. Máš někdy pocit, že sis stvořil svůj falešný obraz člověka, co dělá všechno správně, a jak velkou námahu musíš vyvíjet na jeho udržování?"
"Eh, páni, asi mírnou námahu? Správná odpověď? Chci to mít dobře."
Oz jen přitaká.
Cordelie a pan Beach v učebně. "Ó, pane Beachi," spustí Cordelie, "jen mě tak napadlo, neměl jste zítra v plánu zabít lidi? To je do ročenky (úsměv)."
Alex a tři holky na schodech ve škole: "Dobře, takže odpudivý je kouření, necitliví muži a Nivea," opakuje Alex. "A teď, jak si představujete dokonalý romantický večer? Kendy, začni."
Oz navštěvuje šéfredaktora Fredyho školního časopisu v jeho kanceláři - ten tam ovšem není. Přesněji, je. Schovaný pod stolem.
Buffy stojí u okna a dívá se ven. Slyší spousta myšlenek - skoro všechny v okolí. Smutek, štěstí. Lehá si, ale viditelně jí není dobře.
Wesley a Giles míchají něco v knihovně.
"Zdá se," říká Wesley, "že to postupuje skvěle."
"No, Buffy začíná šílet, nevíme, jestli to bude účinkovat, a potřebujeme srdce druhého démona, což bez přemožitelky nezískáme," odpoví mu na to Giles.
"Negativním přístupem se problémy nevyřeší. Kdože získá srdce toho démona?"
"Blázen," povzdechne si Giles.
Démon letí vzduchem a dopadne na lavičku a stolek v parku
(v USA nemají pevné lavičky a stolky v parku). Angel naštvaný (tj. zoubky atd.) se pere s démonem. Vypadá to trochu nerozhodně. Ke konci je Angel na zemi a démon zdrhá.
Opět Buffy. Spí, ale neklidně. Už je ráno.
A zase škola. "Jestli si často představuji, že mě spolužáci sledují, či se chovají jinak podezřele?" ptá se Nancy.
"Správně," přitakává Willow.
"Až doposud ne."
Alex a nějaký kluk. "Co, mluv hlasitěji," požádá Alexe dotyčný kluk.
"Mít tajemství tě asi frustruje," říká Alex. "Máš nějaký přetlak. Hromadí se v tobě děsná zloba, nevyjádřený vztek, který čeká na výbuch. Při obědě?"
"Tajemství, že jsem gay?" Alex znervózní. "Jsem otevřenej," pokračuje gay, "tak otevřenej, že mi kluky shání i babička."
"To je hezký," poznamená Alex.
"Ale přijde mi, že ty s tím máš potíže." Alex dostane doporučení, aby si podal inzerát ve školních novinách.
Oz se zase snaží sehnat Fredyho (šéfredaktor). Marně.
V knihovně, když dají své výsledky dohromady. "On je jediný, koho si nenašel," ptá se Willow Oze.
"Jo." No, prostě podezření padá na Fredyho.
U Buffy. Joyce říká Gilesovi, jak je to hrozné. Giles smutně poznamenává, že teď jí už nemůže ublížit svými myšlenkami: "Teď už ne. Nevybere si z toho rámusu."
Někdo buší na dveře. Giles rychle běží dolů, kde právě Wesley otevírá dveře, a dovnitř se vřítí Angel schovaný pod dekou, ze které se kouří. "Mám to," řekne a v ruce drží baňku s modrou fluorescenční tekutinou. Dává Buffy napít. Po chvíli začne s sebou Buffy škubat.
Gilesi," zakřičí Angel.
Ve škole. Kamera postupně najíždí na věž, která se tyčí nad školou (malinká, ale přeci jenom nejvyšší bod školy). Uvnitř je Johnatan. Otevírá krásný hliníkový kufřík, kde je schovaná - ano, správně - skládací puška. Hezká. Moc hezká.
Angel sedí u Buffyiny
(hrozné slovo) postele. Buffy se probouzí. "Angele," zašeptá.
"Díky bohu," prohlásí Joyce, která je hned vedle s Gilesem a Wesleyem. "Jsi v pořádku? Slyšíš myšlenky?"
"Ne," prohlásí s uspokojením Buffy. "Našli jste vraha?" zeptá se.
Skupina detektivů (tj. Oz, Willow atd.) vrazí do kanceláře Fredyho (šéfredaktora).
"Jé, ahoj Ozi. A máš mě," řekne překvapený Fredy. "Co budou dělat tyhle ti?" zeptá jako narážku na Willow, Cordelii a Alexe.
"To uvidíš, hochu," pronese jakoby drsně Will. "Nemůžeš vyhrožovat masovou vraždou, aniž bys nás nenakrnul."
"Vraždou?" podiví se překvapený Fredy. "Jakou vraždou? Nejste tu kvůli recenzi?"
"Recenzi?" zeptá se protentokrát překvapený Oz.
"Jo, minulý čtvrtek," říká Fredy a podává Ozymu noviny.
Oz čte: "Dingo's eat my baby hrajou na nástroje jakoby měli na prstech přivázané paličky."
"Promiň mi to," omluví se Fredy.
"Ne, je to tak," řekne po chvíli zamyšlení Oz. Fredy pokračuje v tom, že mu chodí hodně nenávistných vzkazů, takže se i trochu bojí. Ale musí přijít, kdo je vrah. Cordelie je pesimistická, neboť podle ní prohrávají. Do toho přichází zdravá Buffy (z čehož mají všichni radost), ještě větší z toho, že nečte jejich myšlenky (
"Zrovna když nemyslím na sex" - Alex). Buffy má nový plán - chce donutit Snydera, aby evakuoval školu. Náhle Cordelie začne číst jeden z anonymních dopisů:
"Zítra budete vědět, co jsem udělal," čte. "Určitě pochopíte, že jsem to udělat musel, a i když smrt není nikdy snadná, je to jediná cesta. Bože, to vážně nikdo nepodpálí roztleskávačky," rozčiluje se.
Willow v tom poznává Johnatana. Rozdělují se, aby ho našli.
Johnatan skládá pušku (ta byla asi drahá) a skupina prohledává školu. Prostě vždy střih na Johnatana a střih na někoho ze skupiny. Alex je výjimka - ve školní jídelně vidí želé - ihned k němu zamíří.
Buffy uvidí Johnatana ze školního dvora na věži. Vydá se tam. Vyběhne schody po zábradlí, vyskočí cca jeden metr do výšky a zachytí se za okap, udělá salto a vyšvihne se na střechu
(mimochodem, viděli jste někdy Mission Impossible II?, pak to silně připomíná Toma Cruise, jak šplhal na začátku po skalách). Nancy (šprtka), která ji pozoruje to okomentuje slovy: "To bych uměla taky."
Johnatan vkládá náboj. Buffy vpadne do věže (prorazí dřevěnou výplně v oknech). Johnatan na ní zamíří se slovy: "Nepřibližuj se." Nastává klasické drama (Buffy: "Nechtěl bys mířit jinam?"), Johnatan nechce, aby se mu v tom snažila zabránit, což Buffy nechce. Snaží se sice trochu uvolnit atmosféru ("Hezká vyhlídka, podívej, radnice"), ale Johnatan je hodně nervní. Buffy si myslí, že Johnatan stejně pušku nepoužije. Johnatanovi se nelíbí, že mu Buffy říká jménem, jako kamarádka, i když si podle něj všichni myslí, že je idiot a mrňous.
"Já ne," řekne Buffy. "Já o tobě moc nepřemýšlím, ani nikdo jiný. Štve tě to? Máš svoji bolístku a tolik citů, a nikdo ti nevěnuje pozornost."
"Myslíš, že mi jde o pozornost?" zeptá se ji Johnatan.
"Ne, ale si na věži s puškou, a to je dost nestandardní. Věř mi nebo nevěř, já tvou bolest chápu."
"Á, jasně. Osud hezký a sportovní holky tě musí hrozně drtit."
"Mýlila jsem se. Ty jsi idiot. Můj život občas bývá až nepopsatelně nesnesitelný. Někdy i víc než zvládám. A nejen ten můj. Nikdo tam dole si nevšímá tvé bolesti, protože má dost práce s tou vlastní. Ti krásní, ti oblíbení (přibližuje se oknu a dívá se ven na dvůr), ti co se ti posmívají. Všichni... Kdybys slyšel co cítí. Samotu. Zmatek. Vypadá to, že dole je ticho. Není. Je to ohlušení. Měl by ses s tím smířit."
"Já vím." (
Stáhnout audio - 368 kB)
"Udělala bych to takhle," řekne a mírně bere Johnatanovi pušku. Ihned vyndá náboj a opře ji o stěnu.
"Chtěl jsem, aby to skončilo," smutně poznamenává Johnatan.
"Jo, ano. Masová vražda není lék, co dávají na tuhle bolest. Navíc vězení, to je hodně jako střední škola."
"O čem to tady mluvíš?" podiví se Johnatan.
"Činy mají následky. Víš a tak podobně."
"Já jsem nechtěl nikomu ublížit. Chtěl jsem se jenom zabít sám." Buffy je více než překvapená.
Alex je ve školní kuchyni, kde se propracovává k želé. Už už jej má v puse, když v tom uvidí kuchařku, jak sype do hrnce z velké krabice jed na krysy. Chvíli váhá, ona váhá, ale pak začne utíkat do jídelny a kuchařka (úctyhodných rozměru do šířky) za ním se sekáčem v ruce. V jídelně začne Alex shazovat jídlo a vykřikovat: "Pozor, jed na krysy!" Náhle uklouzne a kuchařka se jej snaží seknou sekáčkem. V tom se tam objeví Buffy: "Dobrá, uklidním se," prohlásí.
"Pakáži, jste jen pakáž," stěžuje si kuchařka. "Chodíte sem, žerete a žerete svinstvo."
"Na tohle už logika nestačí," prohlásí Buffy, vyrazí jí sekáček a několika kopy a pěstmi ji pošle k zemi.
Druhý den před školou. Buffy vykládá, že to již s Angelem lepší, že se spolu baví. Připojí se k nim Giles. Will odběhne dát Fredymu do ročenky profily masových vrahů. Giles pokračuje v chůzi s Buffy.
"Jak je ti?" optá se.
"Užívám si ticha, uvnitř jsem jenom já."
"Jak se má Johnatan?"
"No, dost blbě. Jeho rodiče řádí - má domácí vězení. Nošení zbraní do školy mu místo mezi oblíbenci nezíská. Ale myslím, že to zvládne." Vcházejí do parku, kde jsou stromy (něco jako borovice).
"Jsi hodná, že ho hlídáš."
"No, je hezký, že můžu někomu pomáhat jinak než jako přemožitelka. Až na to, že začíná mít ten pohled jako že mě pozve na školní ples."
"Pravděpodobně by prospělo jeho sebevědomí, kdybys ..."
"Prosím vás, jsem svatá Buffy. Vždyť měří metr dvacet."
"Je dobře, že jsi se zotavila více méně bez následků. Nemáš chuť si zatrénovat?" optá se Giles.
"Jo můžeme po škole. Pokud právě nebudete dělat sex s mou matkou."
Giles je tak překvapen, že vrazí do stromu. (
Stáhnout audio
Cz - 56 kB,
Ang. - 39 kB)
